| |
| |
|
|
Zde se nachází Hortobágy, největší travnatá pusta Evropy. Jeho sodová jezírka, rozsáhlé bažiny skrývají mnoho unikátních hodnot. "Kraj rovný jako hladina moře" - řekl o této oblasti velký maďarský básník Sándor Petőfi, který se do maďarské pusty a Tisy přímo zamiloval. Řeka naplňuje tento kraj životodárnou písečnou půdou a polévku rybím masem a tak má právě zdejší rybí polévka naprosto ojedinělou a nenapodobitelnou chuť. V této části země svítí slunce nejvíce a nejdéle a těm, kteří si chtějí napravit pošramocené zdraví, zde pomáhají hojné prameny termální vody.
|
|
Hortobágy (G2-3)
Jedna z největších chráněných travnatých pust neboli stepních oblastí v Evropě (s rozlohou více než 1400 km2), kde se pod širým nebem popásá stádo šedého maďarského skotu, stádo koní, buvolů a ovcí tradičního maďarského plemene racka. Národní park Hortobágy (o rozloze 82 000 ha) je od roku 1999 součástí Světového kulturního dědictví.
Devítiobloukový most je se svými 167,3 m nejdelším kamenným mostem v systému maďarské silniční dopravy. Klene se nad řekou Hortobágy na okraji obce téhož jména. Téměř 300 let stará hortobágyská čarda, typický projev pohostinství pusty, nabízí původní jídla pastevců. Blízké Pastýřské muzeum (Pásztormúzeum, Petőfi tér) ukazuje návštěvníkům jak žili zdejší pastevci. Jedinečnou flóru a faunu maďarské pusty, lidové umění stejně jako typická lidová řemesla a nástroje představuje Kruhová scéna (Körszín, Petőfi tér), kde lze zblízka vidět obyvatele místní malé zoologické zahrady (šedý skot, buvoly domácí, nenáročné kozy a maďarské vepře druhu mangalica), chované v ohradách ve volné přírodě. Dva kilometry od obce Hortobágy je Máta, domov pověstného hortobágyského hřebčince, kde se už 300 let chová kůň druhu nonius.
Od budky porybného Hortobágyského národního parku (silnice č. 33, 67. kilometrovník) se nabízí možnost pozorovat neobyčejně bohatou faunu a flóru zdejších vodních ploch, zatímco z rozhledny poblíž strážní budky u obce Szálkahalom (silnice č. 33, 79. kilometrovník) můžeme zrakem sledovat lesní a jezerní ptactvo.
|
 |
| Hortobágy, most s devíti oblouky |
|
Jezero Tisza (F2)
Sametově hebká voda, široké zálivy, mrtvá ramena, ostrůvky, množství ryb a dalších druhů fauny, tak lze stručně popsat jezero Tisza-tó, vodní nádrž ležící uprostřed Velké nížiny. Co do velikosti vodní plochy je se svými 127 km2 na druhém místě v zemi. Mělké a rychle se ohřívající úseky jsou vhodné ke koupání, zatímco hlubší voda k provozování různých vodních sportů - po hladině se prohánějí plachetnice, vodní lyžaři a surfaři a navíc se zde, v jižní zálivě u Abádszalóku v rozloze 14 km2 - jako na jediném jezeře v Evropě - mohou používat i motorové čluny a vodní skútry (jet-ski). zde nalezneme jednu z největších volně přístupných pláží na pobřeží jezera (Feltáró u) s tobogánem, hřištěmi na plážový volejbal a půjčovnou sportovních potřeb. Muzeum panenek v místním domě folklóru (Faluház - Babamúzeum, István király út 41.) je úžasnou přehlídkou více než 250 dětských panenek oblečených do lidových krojů jednotlivých národopisných oblastí Karpatské kotliny.
Jedním z nejhezčích rekreačních území Tiszanány, ležícím na pravém pobřeží jezera Tisza-tó, je Dinnyés-hát, známý plážemi se sametově hebkou vodou, romantickými zálivy a mrtvými říčními rameny. Návštěvník může poznat obec Kisköre bohatou na parky s bujnou květenou, v místopisném muzeu (Falumúzeum, Béke út 5.) se setkat se zdejšími národopisnými zvláštnostmi nebo v Oblastním vodohospodářském ústředí (Május 1. u. 1.) s památkami avarské kultury. Vody v okolí obcí Poroszló a Sarud, které se na jaře hemží sumci a na podzim štikami, sem přitahují tisíce rybářů a milovníků chutných rybích specialit.
Pokladem obce Tiszacsege je léčivá voda vyrážející na povrch z hloubky 1150 metrů, která je se svou teplotou 81 °C mimořádně vhodná k léčení revmatických a kloubních potíží. Statut chráněné přírodní rezervace má ostrov Kácsa-sziget, kde je bohatá flóra a fauna z Potisí dosud nedotčená a naprosto nenarušena. Do charakteristického životního stylu lidu tohoto kraje nás zasvěcuje Podruhův dům (Zsellérház, Óvoda u. 26.). Motorová loď Csege zabezpečuje lodní spojení po toku malebné Tiszy směrem na Tokaj nebo Kisköre.
Jedno z nejoblíbenějších rekreačních středisek u jezera Tisza-tó je Tiszafüred, kde lze malým motorovým člunem cestovat po vodách mrtvého ramene Tisy pokrytého lekníny, a kde nabízí osvěžující koupel zdarma přístupná pláž s jemným pískem, ale i termální lázně a koupaliště s cirkulační výměnou vody (Poroszló u.). Zde vzniklo v roce 1949 první muzeum selské architektury, které nese jméno Pála Kisse (Tariczky sétány 6.), a které vystavuje jednak typická "füredská sedla" pastevců z Velké nížiny a jednak keramiku z tvorby hrnčířského střediska, zatímco Hrnčířský dům (Fazekasház, Malom u. 12.) se zaměřuje na díla nejznámější füredské hrnčířské dynastie a na prezentaci její hrnčířské dílny. Muzeální čarda Meggyes (Meggyes Csárdamúzeum, Tiszafüred-Kócsújfalu, Szeghalmi út, Meggyeserdő) je jediná historicky věrně rekonstruovaná hortobágyská čarda. Je stylově zařízena a vybavena původním náčiním a ostatním inventářem denní potřeby. Velké a malé volavky, čáp černý, kvakoš noční a vzácné druhy sokolů jsou stálými obyvateli blízké přísně chráněné ptačí rezervace Tiszavalkské kotliny. Návštěvník, jestliže se rozhodne v kterémkoli z patnácti zdejších přístavů absolvovat vodní túru, se vrací osvěžen a obohacen o nové zážitky, které mu poskytne uklidňující atmosféra romantického vodního prostředí.
|
 |
| Jezero Tisza |
| |
 |
| Vodácká túra po řece Tisza |
|
Karcag (F-G3)
Toto typické město Velké nížiny vděčí za svou dobrou pověst zejména hrnčířům zhotovujícím na svých kruzích glazované i černé nepolévané nádoby, lidovým umělkyním vytvářejícím krajky a nádherné výšivky a nášivky na plstěném podkladu, kuchařům připravujícím vynikající skopový paprikáš a ženám, které pečou koláče podle místního domácího receptu. Historii této oblasti a jejího bohatého lidového umění představuje Nagykunské muzeum Istvána Győrffyho (Kálvin u. 4.) a dům folklóru zařízený v chalupě nesoucí tradiční rysy selské architektury oblasti Kunság (Jókai u. 16.). Z tvorby karcagských hrnčířů - oceněných řadou cen doma i v zahraničí - jsou nejvýznamnější práce lidového umělce Sándora Kántora, mezi nimi i figurálně tvarované džbánky, známé pod názvem Miska-kancsó a vystavené například v Hrnčířském domě (Fazekasház, Erkel F. u. 1.). Zádorský most je jediným mostem v zemi, který stojí zcela na suchu, neboť řeka pod ním vyschla. Jižní vstupní bránou do blízkého Národního parku Hortobágy je starý hostinec Szélmalmi Fogadóház (Vágóhíd u. 1.), kde uvidíme expozici zavádějící návštěvníka do svérázného světa Sklizeň rákosu u jezera Tisza a života pusty. Cennou průmyslově historickou památkou je větrný mlýn z 19. století (Szélmalom, Vágóhíd u. 1.) jako jediný, který se z původních šedesáti větrných mlýnů zachoval. Zdejší vody s léčivými účinky si mohou užívat návštěvníci koupaliště a plaveckého stadionu (Forrás út 3.).
|
|
Hajdúszoboszló (G-H2)
Je již 75 let "Mekkou revmatiků" - od chvíle, kdy se místnímu pramenu léčivé termální vody o teplotě 75 °C prýštící z hloubky 1100 metrů dostalo terapeutického využití. V léčebných lázních (Szent István park 1 -3.) zaručuje kúra v délce dvou až tří týdnů 90 procentní uzdravení pokud jde o tyto diagnózy: chronická onemocnění pohybového ústrojí a ženské, kožní a vnitřní choroby. Mikroklima lázní vytváří pára s obsahem solí jódu vystupující z hladiny bazénů o celkové ploše 10 000 čtverečních metrů. 2000 hodin slunečního svitu ročně, koupaliště o rozloze 25 ha a jezero s půjčovnou lodiček případně nedávno vybudovaný Aquapark s různými atrakcemi jako je obří tobogan dlouhý 113 metrů, čtyřproudová závodní skluzavka, stometrová "černá díra", "šílený tok" apod. - to vše činí z města oblíbený cíl nejen lázeňských pacientů ale všech rekreantů toužících po zábavě u vody.
Světovým patentem jsou hliníkové zvony, jejichž celý soubor naplňuje zvonici poblíž prostoru koupaliště. Fresky v kostele sv. Ladislava z 18. století zobrazují jak byl objeven místní léčivý pramen. V Hrnčířském domě (Fazekasház, Ady u. 2.) zdobí černá keramika z Nádudvaru pokojový interiér z 19. století.
|
 |
| Hajdúszoboszló, Aquapark |
|
Debrecen (H2)
Druhé nejlidnatější město Maďarska získalo vzhledem ke své centrální úloze v domácím reformačním hnutí v 16. století pojmenování "kalvinistický Řím". Symbolem města je velký kalvinistický chrám postavený v klasicistickém slohu. Stavba s puritánským interiérem a 3000 místy k sezení je největší svého druhu v zemi. Jako relikvie je tu chráněno křeslo Lajose Kossutha (1802-1894), který zde 14. dubna 1849 vyhlásil sesazení Habsburků z trůnu. 0 důstojnost tradic kalvinistické koleje (Kálvin tér 16.) se zasloužili její proslulí studenti a díky rozsáhlé síti školských institucí se stala "školou země". Ve 180 let staré budově je instalovaná výstava dějiny školství a náboženského umění. Zdejší ohromná knihovna s půl miliónem svazků – mezi nimi četné bibliofilské rarity – je největší církevní sbírku tohoto druhu v zemi. V Déri muzeu (Déri tér 1.) se nachází mohutná trilogie Ježíše Krista od slavného malíře Mihálye Munkácsi.
Staroslavný hotel Zlatý býk (Aranybika Szálló, Piac u. 11-15.) je nejstarším hotelem v Maďarsku a přesto je dodnes v provozu. Klasicistická budova radnice (Városháza, Piac u. 20.) patří k nejhezčím. Mlýn na rohu ulice Böszörményi je jakožto největší větrný mlýn v střední Evropě průmyslově historickou památkou.Chráněnou přírodní rezervací je od roku 1939 oblíbený park Nagyerdő. Návštěvníky zde očekává zoologická a botanická zahrada a lunapark. Vodou zdejších léčivých lázní se ošetřují chronické kloubové záněty, revmatické a jiné potíže pohybového ústrojí, nervové a ženské choroby jakož i ortopedické deformace. V sousedství se pak nachází celoročně otevřené, zastřešené vodní centrum Aquaticum, který se svými jeskynní lázní, jacuzzi a palmami je opravdovou středomořskou zážitkovou lázní.
|
 |
| Debrecen, Velký kalvínský kostel |
|
Nyíregyháza (G-H2)
Klidné a příjemné město s květinovými náměstími a pečlivé ošetřovanými parky. Návštěvníkům nabízí nejen procházky ale také čilý kulturní život. Nejcennějšími exponáty Muzea Andráse Jósi (Benczúr tér 21.) jsou práce dvou slavných umělců, kteří se ve městě narodili: obrazy malíře Gyuly Benczúra (1844-1920) a první vydání všech děl spisovatele Gyuly Krúdyho (1878-1933).
Čtyři kilometry od města je vzdálen lázeňský a rekreační areál Nyíregyháza-Sóstófürdő. Rozkládá se na 46 hektarech dubového lesa a lze sem dojet i úzkokolejkou. Okolí zdejšího slaného jezera je oblíbeným výletním místem již 300 let. Voda s obsahem sodíku zve ke koupání či k veslování. Skanzen v Sóstó (Nyíregyháza-Sóstó, Tölgyes u. 1.) má rozlohu 7,5 hektaru a představuje ve volné přírodě lidovou architekturu a národopisné exponáty pěti geografických oblastí z horního povodí Tisy. V řemeslnických dílnách lze vidět při práci kloboučníky, perníkáře, výrobce řešet a ševče. Mezi vystavenými budovami je škola, hasičská zbrojnice, zvonice, kostel s farou, hospoda a hokynářství. Pro obraz vesnice 19. století jsou typické určité druhy obytných staveb - počínaje příbytky chudých chalupníků až po bytelné statky.
|
 |
| Nyíregyháza, skanzen |
|
Máriapócs (H2)
Zdejší řeckokatolická bazilika (Kossuth tér) se stala známým pietním místem poté, co zde začal zázračně slzet obraz Panny Marie. Přestože císař dal v roce 1696 přenést obraz do Dómu sv. Štěpána ve Vídni, stejný zázrak zopakovaly i kopie obrazu v letech 1715 a 1905. Papež Pius XII. vyznamenal tento kostel, postavený v roce 1756 a impozantní už svými rozměry, titulem basilica minor. V roce 1991 ho navštívil během své návštěvy Maďarska také hlasatel ekumenismu papež Jan Pavel II. Mnoho cenných památek opatrují místní církevní sbírky (Kossuth u. 17.).
|
 |
| Máriapócs, poutní místo |
|
Nyírbátor (H2)
Kalvinistický kostel sv. Jiří z 15. století (Szent György-templom, Báthory u. 24.) je mistrovským gotickým dílem mimořádně zdatného architekta a člena františkánského řádu otce Jana. Původně katolický jednolodní chrám s gotickou síťovou klenbou, s bohatě tesanými sloupovými hlavicemi a skleněnými okny vznikl proto, aby v něm mohla být umístěna hrobka knížecího rodu Báthoryů. Tajemstvím úspěchu proslulých koncertů, které se v kostele konají, jsou varhany s lahodným zvukem a znamenitá akustika chrámového interiéru. Skvělým výtvorem maďarských řezbářů je dřevěná zvonice vedle kostela - největší a nejhezčí dílo toho druhu v celé zemi. K původnímu zařízení kostela patřily renesanční vyřezávané lavice, které lze dnes vidět v Národním muzeu v Budapešti. Římskokatolický dnes barokní kostel minoritu (Károlyi u. 19.) byl původně postaven v gotickém slohu a jeho kazatelna a oltáře představují vrcholy barokního řezbářství na maďarském území. Nejhezčí ozdobou kostela je však vysoce umělecké zobrazení pašijového výjevu na Krucsayho dřevěném oltáři, který byl pojmenován podle svého objednavatele.
|
|
Tarpa (I1)
Místním průmyslově historickým unikátem je tzv. suchý mlýn s šindelovou střechou (Szárazmalom, Árpád u.), jehož hlavní částí je žentour, poháněný kdysi koňskou silou. Až 300 let po dostavění kalvinistického kostela z 15. století k němu byla vztyčena 45metrová věž. Místopisné muzeum této obce (Helytörténeti Múzeum, Kossuth u. 29.) nashromáždilo bohatou kolekci národopisného materiálu.
|
|
Tákos (H1)
Zdejší skvost lidové architektury, kalvinistický kostel (Bajcsy-Zsilinszky u.) vybudovaný kolem roku 1760, je někdy označován také jako "Notre-Dame naboso". Dřevěný malovaný strop se skládá z 58 kazet. Zvonice se šindelovou stříškou byla postavena jako všude v této oblasti samostatně vedle kostela.
|
|
Csaroda (H1)
Přes 700 let stojí v místní Kossuthově ulici ušlechtile tvarovaný kostel. Jeho zdi natřeli vápnem a vyzdobili květinovými motivy noví majitelé kostela, stoupenci kalvinistického vyznání, v roce 1640. Renovace na počátku 20. století odhalila původní fresky zobrazující světce a apoštoly. Šestiúhelná zvonice s věžičkou byla postavena v 18. století.
|
 |
| Csaroda |
|
Túristvándi (I1)
I v současnosti uvádí voda řeky Túr do pohybu ohromná kola vodního mlýna z 18. století, přičemž výšku vodní hladiny reguluje systém propustí. Původní zvonici se šindelovou stříškou, jež stávala u gotického kalvinistického kostela, lze vidět v Přírodním národopisném muzeu (Skanzenu) v Szentendre.
|
|
Kalocsa (D-E4)
Nejtypičtější maďarské koření, červená paprika sušící se ve věncích na okapech, malované květinové vzory na verandách a zdech domů jakož i nádherné výšivky a zdobené kroje spojující křehkost krajek s pestrými rostlinnými motivy, šíří pověst tohoto již tisíciletého města po celém světě. Nejhezčí výšivky a kroje jsou k vidění ve 200 let starém Oblastním domě folklóru (Népművészeti Tájház, Tompa Mihály u. 7.) zatímco s dějinami výroby maďarské mleté papriky se lze seznámit v Muzeu maďarské papriky (Magyar Fűszerpaprika Múzeum, Szent István király út 6.). Na varhanách dvouvěžové arcibiskupské katedrály (Szentháromság tér 1.) vybudované ve slohu italského baroka několikrát hrál sám Ferenc Liszt. Zdejší varhany patří k největším v Maďarsku. Mezi vzácnými exponáty v kostelní klenotnici vyniká herma (relikviář tvaru busty obsahující světcovu lebku) sv. Štěpána, prvního uherského krále a v r. 1009 zakladatele arcibiskupství v Kalocsi. Knihovna arcibiskupského paláce obsahuje více než 150 tisíc svazků, mezi nimi i kodexy a prvotisky nevyčíslitelné hodnoty.
|
 |
| Kalocsa, ženy v lidovém kroji |
|
Hajós (D-E4)
Evropskou architektonickou raritou je vinařská vesnice pozůstávající z 1200 lisoven a sklípků. Výstavbu těchto vinařských domků, které se všechny vyznačují stejnými rozměry a stylem, a které k sobě navzájem přiléhají, zahájili už němečtí kolonisté, kteří se zde usadili ve středověku. Ve sklepích vyhloubených do jílové půdy se nalévá ohnivé víno s výrazným buketem. Kromě toho mohou turisté ve zdejších vinařských domcích také najít ubytování.
|
 |
| Hajós, vesnička vinných sklípků |
|
Kecskemét (E-F4)
Město (nesoucí přídomek "slavné") proslulo svou meruňkovicí (barackpálinka), honosnými secesními budovami s barevnou keramickou výzdobou a "Kodályovou metodou" hudební výchovy. Na rozlehlém Kossuthově náměstí členěném promenádami uvidíme řadu pozoruhodných staveb: secesní radnici se střechou z glazurovaných keramických tašek, s arabeskami spletitých rostlinných motivů a s krásnými nástěnnými malbami ve slavnostní síni, což ji řadí mezi nejhezčí radnice v Maďarsku. Každou hodinu je zde slyšet radniční zvonkohru hrající melodii komponovanou Zoltánem Kodályem (1882-1967). Ze všech končin světa se sjíždějí posluchači na letní kurzy Ústavu hudební pedagogiky Zoltána Kodálye (Kéttemplomköz 1.), aby zde v Kodályově rodném městě studovali učební metodu velkého maďarského hudebníka. Před 600 lety byl postaven nejstarší kostel ve městě, původně františkánský gotický chrám sv. Mikuláše (č. 5), jenž dodatečně získal barokní interiér. Před ním je kalvárie. Základy kalvinistického kostela (č. 3) byly položeny v 15. století. Na Kossuthově náměstí stojí také největší klasicistický kostel Velké nížiny, Velký nebo Starý kostel.
Mimořádně cenným dílem maďarské secese je palác Cifra (Rákóczi u. 1.) nápadný hlavně svou barevnou výzdobou z květinových motivů, v němž nalezneme sbírku děl maďarského malířství 19. a 20. století. V bývalé synagoze, romantické stavbě s maurskými prvky (Rákóczi u. 2.), je dnes Dům vědy a techniky (Tudomány és Technika Háza), kde můžeme mimo jiné vidět věrné sádrové kopie patnácti soch od Michelangela Buonarottiho. Řada městských muzeí zahrnuje i několik sbírek zvláštního druhu, jež jinde nenajdeme, a jež proto mají celostátní význam. Výtvory nejvýznamnějších představitelů ryzího folklóru obohacují Muzeum maďarských lidových řemesel (Magyar Népi Iparművészeti Múzeum, Serfőző u. 19/A), Muzeum maďarských naivních umělců (Magyar Naiv Művészek Múzeuma, Gáspár András u. 11.) je s 2500 exponáty, obrazy a sochami největší sbírkou naivního umění v zemi. V Muzeu a ateliéru hraček, jež podle dětské říkanky dostalo název Szórakaténusz, je opatrováno přes deset tisíc železničních modelů, dětských hraček z počátku 20. století, ale jsou tu i lidové hračky a dětské hudební nástroje. Jediným svého druhu v zemi je Maďarské fotografické muzeum (Katona József tér 12.) s bezmála třemi tisíci exponáty. Na 1500 instrumentů ze všech končin světa je vystaveno v Leskowského sbírce hudebních nástrojů (Zimay u. 6/A). Nezapomenutelným zážitkem bývá prezentace a ochutnávka výrobků značky Zwack ve výstavních prostorách palírny ovocných destilátů (Matkói u. 2.) akciové společnosti Zwack Unicum.
|
 |
| Kecskemét, synagoga |
| |
 |
| Kecskemét, divadlo |
| |
 |
| Kecskemét, palác Cifrapalota |
|
Bugac (E4)
Bugacskou pustu, která se rozkládá na ploše 11 000 ha a je nejnavštěvovanější z devíti částí národního parku Kiskunság, prohlásilo UNESCO za biorezervaci. Ve zdejších turistických střediscích se pravidelně pořádají jezdecké exhibice i přehlídky obratnosti pastýřů, žokejů a kočích, z jejichž programu bývá nejatraktivnější krkolomná jízda na spřežení pěti koní ("puszta-ötös") a ukázky honácké práce se stádem. Dusot kopyt divě cválajících hřebců stejné jako neuvěřitelně rychlá jízda ve stoje na pětici spřaženích zvířat, přesněji řečeno rozkročmo na hřbetech obou zadních koní, což vyžaduje mimořádně vyvinutý smysl pro rovnováhu, se divákům vždy nadlouho vryje do paměti. Každodenní život pastevců, stavbu pastýřských chatrčí, salaší a výrobu vyřezávaných předmětů denní potřeby návštěvníkům přibližuje výstava v Pastýřském muzeu (Pásztormúzeum, Bugac-puszta), zatímco minulost, biosféru a kultivaci zdejších lesů zpracovala expozice Muzea zalesňování Velké nížiny (Felsőmonostor 545).
|
 |
| Bugac |
|
Csongrád (F4)
Ojedinělou vzácností tohoto města se svérázným koloritem a hojnou zelení parků, ležícího na soutoku Tisy a Köröse, je třicet rybářských domů s rákosovou střechou, postavených v 19. století. Tento památkově chráněný projev místní lidové architektury tvoří jádro městského centra. V jeho blízkosti vítá hosty koupaliště a rekreační středisko Körös-toroki: břeh je zde měkce písčitý, mělká voda vyhovuje i malým dětem. Dům folklóru (Múzeumház, Gyökér u. 1.) si zachoval původní charakter rybářského obydlí s velkou pecí a volně stojícím komínem a je zařízen malovaným nábytkem.
|
 |
| Csongrád, dům rybářů |
|
Szarvas (F-G3)
Toto město na pobřeží řeky Körös proslulo svým arboretem, napodobujícím předlohu zámeckého parku ve vídeňském Schönbrunnu. Na ploše 82 hektarů roste více než 1600 druhů stromů a křovin, mezi nimi řada exotických. Pečlivě pěstěný trávník zahrady známé i pod názvem Pepi-kert umožňuje odpočinek a slunění. V zemědělské škole, kterou před 200 lety založil vědec, agrární odborník a pedagog světového jména evangelický farář Samuel Tessedik (1742-1820), bylo otevřeno místopisné a regionální historické a etnografické muzeum (Vajda Péter u. 1.). Dosud fungující žentour (Ady Endre u. 1.) je jedním ze tří zachovaných maďarských "suchých mlýnů", jež kdysi prokazovaly rolníkům cenné služby. V domě slovenského folklóru, zařízeném v podobě venkovského stavení z 19. století (Hoffmann János u. 1/A), se nalézá asi tisíc exponátů. Nejmladším národním parkem země je park, zahrnující povodí řek Körös a Maros, kraj pust a lužních lesů. Mrtvé rameno Köröse dlouhé 30 km je pátou největší stojatou vodní plochou v zemi, ale též ideálním místem k rodinné či dětské rekreaci, provozování vodáctví a vodních sportů nebo k rybaření. Seznam druhů ryb, které tu lze ulovit, čítá 33 položek. Zajímavostí je pobřežní památník v podobě větrného mlýna, označující geografický střed historických Uher, dále historická pamětní stezka lemovaná dřevěnými sochami jakož i bronzová socha kapitolské vlčice v empirovém zámku Bolza (Szabadság u. 2.) na břehu mrtvého Köröse.
|
 |
| Szarvas, sídlo Bolza |
| |
 |
| Szarvas, mlýnice |
|
Szeged (F4-5)
Je nazýván i "městem slunečního svitu" vzhledem k tomu, že v průměru zde bývá napočítáno 2100 slunečných hodin ročně. Po velké povodni způsobené řekou Tisou v r. 1879 bylo s mezinárodní pomocí postaveno zcela nově a účelně projektované město s okázalými eklekticko-secesními budovami.
Na náměstí Dóm, je celá řada významných budov: biskupský palác, Vysoká škola teologická, univerzitní instituce, katolický konvikt, knihovna Somogyi a lékařská fakulta. Obyvatelé zachránění před povodní na důkaz vděčnosti dali roku 1930 postavit nádhernou neorománskou baziliku, biskupskou katedrálu pro 5000 věřících, která je známá pod jménem Votivní chrám (Fogadalmi templom). Její zvon, vážící 86 metrických centů, je druhým největším zvonem v zemi. Ve svatyni uvidíme překrásnou mozaiku zobrazující postavu Madony oděné do vyšívané plstěné haleny a obuté v typických místních pantoflích, po levé straně oltáře je obraz Krista na kříži, oceněný na pařížské Světové výstavě v roce 1900. Mezi největší v Evropě patří zdejší pětimanuálové varhany s 9040 píšťalami, často používané při chrámových koncertech. V Národní pamětní síni se nalézají sochy více než sta významných postav maďarské vědy, umění a literatury. Na hracích hodinách, v 12.15 a 17.45 se 5 minut pohybují svérázné orlojové figurky. V létě je náměstí dějištěm Segedínského divadelního festivalu, jehož představení probíhají pod širým nebem. Uměleckohistorickou vzácností blízkého srbského řeckokatolického kostela je rokokový ikonostas z hruškového dřeva, zdobený prolamovanými řezbami, vyvolávajícími dojem něžné krajky, a s 80 ikonami. Széchenyimu náměstí, vyzdobenému sochami národních velikánů, vévodí secesní budova radnice s věží (Városháza, č. 10), která patří k nejkrásnějším secesním stavbám v zemi stejně jako palác Reök-palota (Tisza L krt. 56.). Secesi obohacenou o maurské prvky zastupuje nová synagoga (roh ulic Hajnóczy u.-Guttenberg u.), která je jedním z nejhezčích děl židovské církevní architektury v Evropě. Největším středověkým kostelem Velké nížiny je Chrám Panny Marie Sněžné s františkánským klášterem (Alsóváros, Mátyás király tér), gotický architektonický komplex z 15 století. Uvnitř kostela je obraz, kopie světoznámé černé Panny Marie z Czestochowej.
Světoznámým místním produktem je nenapodobitelný salám Pick a segedínská paprika, koření skvělé kvality. Tou se též štědře ochucuje rybí polévka, která prý jenom zde má tu správnou a autentickou chuť. Po předběžné dohodě je přístupné Muzeum uherského salámu značky Pick a Muzeum segedínské papriky (Pick szalámi- és szegedi paprikamúzeum, Felső-Tisza-part 10.). Okouzlující sbírka kaktusů, palem a jiných exotických rostlin je k vidění v Univerzitní botanické zahradě (Egyetemi Füvészkert, Lövölde u. 42.). Jedním z posledních zachovaných exemplářů větrného mlýna je mlýn v obci Kiskundorozsma (Bölcs u.).
|
 |
| Szeged, Votivní kostel |
| |
 |
| Szeged, lidoví tanečníci |
|
Ópusztaszer (F4)
V obci Szer, kde se konal nejstarší zákonodárný sněm v historii země, přijaly maďarské kmeny, které před 1100 lety osídlily Karpatskou kotlinu, své první zákony. Pomník jejich vůdce knížete Arpáda stojí v místním Národním historickém pamětním parku (Nemzeti Történeti Emlékpark -Szoborkert 68), kam přitahuje statisíce zájemců zejména uměleckohistorická rarita a jeden z největších obrazů světa, Fesztyho panorama zobrazující příchod Maďarů do nynější vlasti, na němž umělec pracoval s několika přáteli, a které bylo dokončeno v roce 1894 a okamžité se setkalo s nadšenou reakcí veřejnosti. Na panoramatickém obraze o ploše 1760 čtverečních metrů budícím v divákovi neobyčejně silný dojem figuruje téměř 2000 účastníků legendárního příchodu. Panorama, které bylo poměrně nedávno restaurováno, je umístěno ve speciální budově. Na výstavě nazvané Promenáda 1896 připomínají figury v životní velikosti oblečené podle dobové módy velkoměstskou i maloměstskou atmosféru konce předminulého století.
V blízkém parku jsou vykopávky a pozůstatky jedné z nejstarších církevních staveb v zemi. Dějiny místního benediktýnského kláštera je možno sledovat po časové přímce zpět až do 11. století. Půltunový bronzový zvon sv. Gellérta archeologové složili ze 2000 střepů. Programem na několik hodin je prohlídka Přírodní národopisné sbírky, skanzenu, kde jsou ke spatření budovy příznačné pro životní styl Velké nížiny v 19. století. Sbírka zemědělské techniky předvádí úplný strojový park dobového venkovského hospodářství.
|
 |
| Ópusztaszer |
|
Mezőhegyes (F-G4)
Je mezinárodně proslulý chovem maďarského druhu koní Nonius, který byl vyšlechtěn v královském hřebčinci. Institut při Královském hřebčinci (Királyi Ménesintézet, Kozma u. 30.), který vznikl za tímto účelem v r. 1784, a který byl ve své době jedním z nejvýznamnějších středisek chovu koní v Evropě, zanechal pozdějším generacím téměř 60 pozdně barokních historických památek agrární architektury, zbudovaných s velkým estetickým cítěním. Návštěvníci si mohou prohlédnout dva triumfální oblouky v empirovém stylu, krytou jízdárnu a někdejší kasárna jízdních útvarů - dnes hotel zařízený dobovým nábytkem. Do původní podoby byla renovována i budova, v níž úřadoval velitel hřebčince. Muzeum kočárů (Kocsimúzeum, Kozma u. 32.) je sbírkou různých vozatajských a sportovních potřeb, uvidíme tu povozy, sáně, koňské postroje a příslušenství k vozům. Ve městě najdeme i architektonické skvosty celostátního významu. K těm patří neorenesanční restaurant Centrál, což je jediná stavba v Maďarsku, jejíž zdi jsou neseny dřevěnou trámovou konstrukcí (Kozma F. u. 22.). Uveďme též stodolu Öregcsűr (Kossuth u. 10.), největší zachovanou stavbu v níž se mlátilo obilí. Krásným vzhledem se vyznačuje empirová Ústřední sýpka (Központi Magtár, Hild János u.) a velmi zajímavá jsou zevně vytápěná obydlí pastevců koní (dvě na statku č. 18, jedno na statku č. 48) a sedm věžových sil na oves (statek č. 18,23,39,56,66,79).
V okolí města se úspěšně loví bažanti, zajíci, srnci a daňci. Rybáři zase vyhledávají jezero Béka-tó, odkud se málokdy navracejí s prázdnou.
|
 |
| Mezőhegyes |
|
Gyula (G4)
Kam pohlédneme, spatříme květinové záhony, růžové zahrady, zelenající se parky a romantické promenády: Gyula je ideálním cílem pro člověka, který hledá klid a odpočinek. Symbolem města je gotický hrad z 15. století, který stojí na rovině a je to jediný zachovalý cihlový hrad ve střední Evropě. Na jeho nádvoří se v létě konají představení místního Hradního divadla (Gyulai Várszínház). K nejhezčím léčebným lázním v Maďarsku patří hradní lázně ve více než osmihektarovém parku Almássyho zámku (Várkert) s devíti nekrytými a s jedenácti krytými bazény. Z hloubky 2500 m prýští voda o teplotě 72 °C, která se úspěšně využívá při léčení chorob pohybového ústrojí, zánětů a ženských onemocnění, lokálních nervových příznaků a žaludečních potíží z překyselení. Blahodárné účinky vody prospívají pacientům i při poúrazové rehabilitaci. K tomu se ještě zde nacházejí zážitkové bazény, bazény pro děti, vířivé bazény, umělé vlnobití a několik plaveckých bazénů.
Stoletá cukrárna (Százéves cukrászda, Erkel tér 1.) je druhou nejstarší provozovnou tohoto druhu v zemi (zal. 1840) a dosud je vybavena původním zařízením. Slavným rodákem města je hudební skladatel Ferenc Erkel (1810-1893), zakladatel maďarské národní operní tvorby, autor oper Bánk bán a László Hunyadi, ale i nápěvu maďarské hymny. V jeho někdejším bytě, dnes pamětním domě F. Erkela (Apor Vilmos tér 7.), můžeme spatřit skladatelovo harmonium, rukopisy not a rodinné fotografie. V celém Maďarsku nemá obdoby muzeum tradičního stylu bytové kultury zřízené v Ladicsově domě (Jókai út 4.). Působivá ukázka měšťanského způsobu života a vkusu představuje velkou kulturně historickou hodnotu. Dům je zařízen uměleckým nábytkem a míšeňským porcelánem. Zdejším rodákem byl také otec slavného německého malíře Albrechta Dürera. Ve výstavní síni nesoucí Dürerovo jméno (Kossuth L u. 17.) je umístěna stálá výstava pod názvem Staletí města Gyuly. Oblečení mnichů jednotlivých maďarských řádů lze vidět ve Sbírce pietních a pamětních předmětů, která nese jméno Panny Marie (Apor Vilmos tér 11.). Muzeum selských usedlostí (Tanyamúzeum) předvádí život rolníků na samotách a hospodářské vybavení z 19. a 20. století. Do historie výroby místního známého potravinářského produktu, chutné klobásy (gyulajky), návštěvníka uvede expozice z historie masného závodu v Gyule (Kétegyházi út 1.).
|
 |
| Gyula, "Stoletá cukrárna" |
| |
 |
| Gyula, tvrz |
| |
 |
| Gyula, hradní lázně |
|
| |
|